Osobní blog Dominika Fryče

Po dobu stáže jsem měl typické anglické počasí, aneb déšť po chvíli vystřídá slunečno, ale než stihnete vyjít ven, už zase prší. Nepršelo celou dobu, ale slunce jsem si také moc neužil. Vzhledem k tomu, že Portsmouth je přístavní město na jihu Anglie, většinou tu fouká mořský vánek. Proto se nakonec mé očekávané opalování na pláži nekonalo. I přesto mě počasí neodradilo a stáž jsem si užil naplno.

Jak jsem již zmínil v mém prvním článku o Anglii (doporučuji přečíst, pokud jste tak ještě neučinili), nebyl jsem tu na výletě, nýbrž kvůli práci. Díky tomu jsem však měl příležitost poznat i místní lidi a život. Zjistil jsem, že typický Angličan je vcelku flegmatik s pomalejším pracovním tempem, naopak se pořád stará, jestli jste v pořádku a občas perlí britským humorem, který je chvílemi těžší pochopit, ale o to víc se mu potom smějete. Jestli si myslíte, že tlustí lidé jsou jen v Americe, tak to jste nebyli v Anglii. Nejvíc to bylo znát u lidí v nejlepších letech až u důchodců, oproti Čechům jsou opravdu znatelně obéznější. A důležitá poznámka na konec, v Česku máme rozhodně více hezkých holek než v Anglii.

Volný čas

První víkend jsme se spolužáky podnikli výlet do Londýna. Museli jsme odjíždět už v 7 hodin ráno, což je na anglické poměry opravdu brzo. V ulicích ani v centru města bylo jen pár toulajících se jedinců. Do Londýna jsme přijeli také poměrně brzo, a tak jsme měli celý den před sebou. V prvních chvílích mi Londýn přišel opravdu jako jeden velký zmatek. Davy lidí chodící sem a tam, všichni telefonují a pospíchají. Koupili jsme si denní jízdenku na dopravu všeho druhu po celém centru města a díky tomu jsme nebyli nijak omezování a mohli se rychle pohybovat, kde jsme chtěli.

Pro výlet do Londýna vám doporučuji čtyři věci: celodenní jízdenku, internet v mobilu, dostatek peněz a hlavně času. S jízdenkou můžete užívat celý den dopravu všeho druhu aneb autobusy, metro a dokonce i lodě, jestli se nepletu. To vše by však bylo k ničemu, kdybyste neměli internet v mobilu, díky kterému máte k dispozici nepostradatelné jízdní řády a hlavně mapu, takže se více méně nedá zabloudit. Zanedlouho vám z toho vyhládne a jídlo tu rozhodně není levné, proto doporučuji při nejlepším bezednou platební kartu. K tomu všemu vám bude hrozně rychle utíkat čas, a proto by bylo dobré si dopředu naplánovat, co všechno navštívíte a kam si dojdete na oběd. Musím zmínit, že jako nejlevnější varianta vyšel klasický McDonald's s podobnými cenami jako jsou u nás.

Samozřejmě jsme viděli klasické památky jako London Eye, Tower Bridge, Buckingham Palace, Trafalgar Square nebo Big Ben, ale také nákupní zónu Oxford Street, kde jsme nechali zbytek našich peněz. Projeli jsme se neznámo kam typickým londýnským autobusem, fotili v Národní galerii, kde se nesmí fotit a pak v klidu popíjeli kávičku ve Starbucks mezitím, co nám málem ujel autobus zpět do Portsmouth. Celý den jsme si zkrátka pořádně užili a dokonce i počasí se nakonec vybralo.

Jiný den jsme se vydali na návštěvu místní atrakce Spinnaker Tower, která je ikonou pro Portsmouth. Jedná se o 170 metrovou věž s 300° výhledem na moře, město a dokonce i vedlejší město Gosport. Atrakcí tu ještě je průhledná podlaha, díky které vidíte tu výšku pod sebou. Také jsme si zaplatili projížďku lodí zálivem, která také projíždí kolem jedněch z největších anglických přístavů. Celý den bylo hezky slunečno s vysokou viditelností, což bylo pro návštěvu věže ideální počasí a také na lodi nebyl nijak zvlášť velký vítr.

Další víkend jsme se rozhodli projít celé jižní pobřeží města. Naplánoval jsem trasu, která počítala s návštěvou nejznámějších míst po cestě. Začali jsme v Southsea Marina, východním parkovišti lodí, pokračovali jsme kolem památky Fort Cumberland po kolonádě u pláže až k Southsea Model Village, malé vesničce z modelů, mezi kterými se dá procházet. Po obědě jsme šli navštívit Southsea Castle, historický hrad, prošli skrze zábavní park Clarence Pier a navštívili Square Tower a Round Tower. Výlet jsme zakončili v nákupním centru Gunwharf Quays. Ve městě je hodně dalších známých míst, jako třeba rodiště Charlese Dickense, takže o výlety tu rozhodně není nouze.

Ubytování a strava

S mými dvěma spolužáky jsem bydlel v Southsea, jižní části města nedaleko od pláže. Ubytovala nás příjemná britská rodinka s krásným prostorným domem. Naše anglická mamka se o nás starala jako o vlastní děti. Společně s námi tu bydlelo několik dalších studentů ze Španělska, Polska a také z České republiky. Nutno zmínit, že jsme měli polopenzi. K snídani jsme měli na výběr sendviče nebo cereálie s mlékem. Paní domácí nám vařila výborné večeře, většinou těstoviny s rajskou či sýrovou omáčkou. Po večeři nás také občas překvapil lahodný dezert. Ubytování bylo perfektní, v bytě bylo uklizeno a koupelna byla také čistá. To se však o bydlení jiných spolužáků říct nedalo.

Když jsem pracoval ve svém prvním zaměstnání, chodil jsem vždy na oběd do nedalekého Lidlu pro levné sendviče. V nové práci jsem si velice polepšil, jakožto "zaměstnanec" jsem měl obědy zdarma a ještě k tomu mohl předbíhat frontu čekajících studentů. Obědy byly provozovány formou švédských stolů s obsluhou, a tak jsem jen chodil a ukazoval, co bych si dal. Musím říct, že jídlo bylo opravdu fantastické. Každé pondělí bylo hlavní nabídkou burger dle vlastní chuti a každý pátek známé Fish and chips. Vždy bylo v nabídce něco zdravého, ale i nezdravého. A tak jsem vypátral problém anglických obézních lidí.

Co mi stáž přinesla

Moje očekávání se vcelku naplnila. Čekal jsem, že stáž bude spíše obecně naučná, ne přímo v mém konkrétním zaměření. V prvním zaměstnání jsem si více osvojil řešení problémů s hardwarem, všelijaké rozebírání, diagnostika a opravy různých počítačů a notebooků, uklízet skříň a třídit odpad, ale také rozebírat záložní zdroj napájení, což je tuším v ČR bez vyhlášky 50 nezákonné. Jako IT support ve škole jsem si ověřil své znalosti spíše ze stránky softwarové, seznámil jsem se s mnoha novými užitečnými programy a aplikacemi a také s řešením školní sítě a infrastruktury, což by se mi v jiné menší firmě asi nepoštěstilo.

Hlavní přínos ale nebyl v pracovní stránce. Myslím si, že jsem se zlepšil v porozumění a mluveném projevu v angličtině, mimo to jsem pochytil i místní slangové výrazy. Rozhodně můžu napsat, že jsem neměl žádné problémy s dorozumíváním. Naučil jsem se i žít a hospodařit s penězi, správně se rozhodovat. Mimo to jsem se toho hodně dozvěděl nejen o Anglii díky povídání si s místními obyvateli. Proto jsem si odvezl i cenné kontakty.

Co se moc nepovedlo

S jednou věcí jsem opravdu nebyl spokojen, a tak mi přijde správné na ni upozornit, aby se pokud možno pro další studenty neopakovala. Jedná se o problém zprostředkovávající agentury pravděpodobně na anglické straně, konkrétně tedy ve věci hledání zaměstnání studentům před stáží.

V říjnu jsme odeslali naše životopisy a dopisy ohledně práce, kterou bychom chtěli dělat. Agentura tedy měla přibližně 5 měsíců na to, pokusit se nám práci najít. Názvy firem, ve kterých budeme pracovat, nám přišly 9 dní před odletem a to bez jakýchkoliv dalších informací. Po té 4 dny před odletem přišly informace o popisu práce a vyžadovaném oblečení. To bych se ještě dokázal přizpůsobit. Navíc v tu dobu jsem si stěžovat opravdu nemohl, měl jsem pracovat přesně v mém zaměření, na pozici, o kterou jsem si napsal.

Jenže 2 dny před odletem nám přišel finální rozpis prací, kde jsem však měl úplně jiného zaměstnavatele. Popis práce a vyžadované oblečení jsem samozřejmě už nedostal. A co se nestalo, na úvodní schůzce v agentuře po příletu do Anglie mi bylo oznámeno, že do zaměstnání musím mít speciální pracovní boty. Naštěstí jsem se ve firmě první den domluvil, že speciální boty nejsou potřeba, a tak jsem si je nakonec nemusel kupovat. Vím, že to není jednoduché hledat práci tolika studentům, každému podle jeho požadavků, ale kdyby se celý proces konal o pár týdnů dříve, firmy by taky podle mě aspoň měly v brigádnících jasno a nemuseli nic měnit na poslední chvíli.

To je jediná věc, kterou bych z hlediska organizace práce agentuře vytkl. Od studentů z jiných škol jsem slyšel, že většina škol má stáž na dobu o týden delší, tedy 4 týdny. To by bylo pro studenty velice dobré, ale škole se to moc nelíbí, protože už takhle zameškají dost učiva oproti studentům, kteří na praxi v zahraničí nejeli. Musím doplnit, že naše škola pro další rok prodloužila program Erasmus na celý měsíc, což je naprosto perfektní zpráva a všem budoucím účastníkům závidím. Je vidět, že naše zpětná vazba byla k něčemu užitečná.

Závěr

Celkově stáž musím hodnotit jedině kladně. Kdyby mi někdo nabídl znovu se zúčastnit praxe v zahraničí, neváhal bych. Proto Erasmus+ doporučuji všem, jejichž škola je v programu zapojena. Pro mnohé by tento program mohl být i kritériem při výběru střední školy. Stáž mi přinesla nesmírné množství zážitků, na které jen tak nezapomenu. Poznal jsem místní kulturu, nové lidi, se kterými jsem v kontaktu, tamní život a místo, kam se chci jednou vrátit.